Onehdy se mě jeden mladík, když jsem jisté dámě políbil ruku, zeptal (se smíchem ovšem): „Odkdy se líbou v undergroundu ruce?“ Ty máš webové stránky www.veselyhrbitov.com s podtitulem „havířovský underground“, rovněž Fido má „underground pages“… Jaký život a smysl tomuto slovu (underground) dnes pro sebe přisuzuješ? Co se změnilo, co zůstalo „při starém“? Jaký život a smysl slovu underground přisuzuju? Já ho budu používat i nadále, takže velký… Pravda, už tak často slovo „ándroš“ kolem sebe neslyším, ale potřeba prostoru, kde si lidi uměleckými prostředky vytvářej’ své území v už tak dost oblbené společnosti, ta potřeba trvá. Už zase o něco víc než před pár lety. Mám dojem, že v dnešním medializovaném světě, v tom každodenním festivalu ohlupovaní davů, televizních kvízů a zábavy, musí být snad každý básník v undergroundu. Dnes je více subkultur nebo partiček, které možná mezi sebou a ni moc nekomunikují, je to jakési roztrhané. Já vlastně ani nevím, co všechno underground v současné době obsáhne. Co je vlastně dnes underground, Eriku, víš to? Znám tu definici od Magora a myslím, že když si ji člověk trochu přebere na dnešní dobu, tak platí pořád, ale kolik nových forem tvorby a stylů v hudbě se vytvořilo a různě se prolínaj’! Nového je pořád dost. Občas na mne něco bafne z internetu, nebo někde na akci, přibývá různých periodik. Tímto skládám poklonu vám v Brně, Revue DNO nebo noviny vždycky přivedou k dalším zajímavým věcem. Říkávalo se, že časopis existuje, vyjde-li aspoň sedm osm čísel. V tom smyslu jsme se všemi našimi periodiky na začátku. Máš nápad, co všechno by v novinách či revui DNO, případně v BOXu mohlo ještě být? Čím by bylo možno tyto komunikační snahy oživit, obohatit? Co ti v nich schází? A vůbec – nemáte náhodou něco podobného na severu? Přivítal bych překlady, co se děje ve světě, pohledy do minulosti, širší záběr po republice a taky na Slovensko, víc článků a rozhovorů, co já vím, o raverech, slamerech, ambientu, o všech možných žánrech a způsobech projevu v hudbě, umění nebo životním stylu. Nemám takový přehled, a když si něco chci poslechnout, jestli mě to zaujme nebo ne, je dobré vědět, po čem šáhnout. Lovím informace na různých místech. Hlavně na internetu, ale internet při všech neomezených možnostech komunikace a propojování různých portálů má stejně jakýsi drolivý efekt a znepřehledňuje, někdy kopíruje už napsané, vytváří skupinky kolem různých webů, takže stejně atomizuje, a na síti se všechno houpe, mění a zaniká, co najdeš dnes, nemusíš najít zítra. Nakonec je stejně lepší časopis v tištěné podobě. Bylo by fajn najít tohle všechno v jednom, ale teď nevím, nebyla by to rozežranost? Tak jak to máte nastavené v Revui DNO nebo novinách, domovská scéna, literatura, výtvarníci, nenapadá mě, co bych měl chtít víc. Hlavně vydržte. A co se dá najít u nás na severu… někde kolem Frýdku Místku je parta nadšenců, kteří tvoří web s názvem Moravsko-slezský undergroundový revír (adresa: http://revir.ic.cz/). Žánrově se nevymezují, snaží se psát o punk/hc přes sound systém, až třeba po nezávislý hip hop. Na jejich stránkách se člověk dostane, alespoň v ukázkách, k šesti různým časopisům a zinům z našeho kraje: xDRUGx (Ostrava), Kilroy (Třinecko), Albánský Ohníček (Havířov), S. M. R. T., Vprovozu (Frýdek-Místek), Minizin Zákaz Vjezdu (Ostrava, vycházel v r. 2003). Jinak, plánů bylo… Taky jsme chtěli v Havířově vydávat něco tištěného. S přáteli v hospodě to vždycky vyvstalo v jasných konturách a s přibývajícím večerem čím dál zářivějších… Vyhledávat básníky a literáty v okolí, překlady z Polska, ale i ze světa, recenze nejen hudby, intelektuální rozpravy všeho druhu atd… zlatý oči! Jsem rád, že se podařilo dát dohromady alespoň web. Ten web (veselyhrbitov.com) je opravdu mimořádný, slouží, a tím povzbuzuje, informuje, je živý. S hmatatelným časopisem v ruce musím souhlasit, je to jiné než veškerá přec jen virtualita. Ale poprosil bych tě o pár slov k vaší čtyřicátnické akci, která zase poskytla jiný živý a hmatatelný důkaz, jinak změřila tep a jistě ukázala nutnost živých produkcí. Byls spokojen? co sis ověřil? co do budoucna? No, tohle byla výjimečná akce a taky něco jako sen pro pořadatele. Oslavenci vybrali mezi sebou dost peněz a dohromady i se vstupným jsme mohli pozvat víc kapel, z větší dálky a bez nervů, jestli rozpočet vyjde. Jak bude večer poskládaný a koho pozvat, nechali všichni na mně a nikdo do toho moc nemluvil. Když jsem průběžně ohlašoval v hospodě, kdo přijede tak se všichni usmívali a říkali, jo, jo, skvělý… Jak říkám, sen! Hostinská vstřícná. Akce byla polosoukromá, takže většinou známí a přijelo jich dost. Vždycky se mně líbily přehlídky kapel trochu různorodých, ať je to barevnější. I když je někdy sázka do loterie, jak to lidi přijmou. Ten večer se v hospodě na Pacalůvce ozýval old school underground ŠPINAVÉ SPODNÍ PRÁDLO, recitál básní M. Kölbela v podání M. Chuděje, P. Kellera a T. Pecha, alternativní zvuky FOSSILu, lázeňský folk-funky-jazz JINDRY HOLUBCE a zase ándroš JÁ JSEM POZNAL…, punk-rock NOVÝ SVĚT a končilo se starými fláky rock and rollu Boba Laciny BlueSmoke Bandu a šlo to! Kapely zahrály výborně! Jestli jsem si něco ověřil, tak to, že se takhle namíchaný akce dají dělat i v relativně malém sále a lidi jsou spokojení. Dokonce se připravuje druhý ročník – NĚKDO MÁ 40 (2008 – pozn. red). Našli se další oslavenci. A jak vidím další akce do budoucna? Znovu se opakuje havířovské bloudění po hospodách, kde ještě mají rozumnou cenu za sál… a nejspíš všechno vyhlásíme jako oslavu. Jedno čeho, narozenin, svatby… Možná dokonce vymyslím fiktivní postavu, třeba Vimpy, a všechno bude slavit on. Totiž – bloudění po hospodách, protože zázemí na Pacalůvce už není. Majitelka hospody předčasně vystrnadila ze smlouvy o pronájmu naší hostinskou a ujala se podniku sama. Teď tam není o co stát. No a oslavy proto, že se můžem vyhnout byrokratům, kteří šustí papírem a chtěj’ cosi schvalovat… Na poslední akci v obci za Havířovem nám hostinskej doporučoval, ať uděláme oslavu, ale né koncert s plakátama, ten se musí hlásit na radnici a platí se poplatek. Tož tak, dřív se koncerty maskovaly před bolševikem jako svatby, narozeniny… no a dnes zas podobně manévrujem před úřednickýma formulářema a pokladničkama. Abychom to dokončili: zápasíme už nějaký čas s přípravou dalšího „projektu“ – internetového rádia Dráťák (www.dratak.cz). Jsme pořád jakoby na začátku, i když týdny a měsíce utíkají. Tys zatím vlastně dodal nejvíc materiálu, další pak skýtají naše pravidelné čtvrtky v klubu Boro, pokud se je podaří nahrát, a další poskytlo několik spřízněných duší. Jakou budoucnost – s ohledem na předchozí naši korespondenci (a taky s ohledem na OSA) – přisuzuješ takovémuto rádiu? Internetové rádio je pole neorané a DRÁŤÁK se prostě musí rozhýbat. Technicky obtížné, hodně času a práce, sehnat lidi, vytvořit redakci, vymyslet nějakou dramaturgii, vyřešit OSA a tisíce další kravin za pochodu… Já vím. Děs! Ale ten ohromný prostor, který se nabízí – od muziky, profilů kapel, záznamů z koncertů, po rozhovory, literární večery. Hudba, která jinde není, a mluvené slovo, reporty, klidně i krátké zprávy, co kde vychází nebo se děje… Pořady se dají vymýšlet průběžně. DRÁŤÁK může začínat s málem, reálné vstupy jsou nejspíš technicky těžko proveditelné, ale pořídit si diktafon nebo domluvit se zvukařem, ať nahraje záznam z některé akce, už je schůdnější. Nastříhat doma v PC případně doručit materiál někomu, který to umí atd… Všechno mohou být zatím jen záznamy a každý týden je obměňovat. Na každý den nasáčkovat alespoň hodinku něčeho čerstvého a rádio může běžet. Tahle soustavná práce bude asi pořádnej zápřah. Chce to sehnat lidi i z jiných regionů a nejspíš alespoň zpočátku rezignovat na pravidelnost pořadů, ať se vrší, a ono to časem vykrystalizuje. Už vidím tu pohodu… v pondělí si pustím v DRÁŤÁKU profil Idiot Crusoe, jinej den večer z Potulné akademie v klubu Boro a v pátek třeba DG 307. Už aby to bylo!
Otázky e-mailem: J.E.F., srpen 2007 | |||||