Kapela Sobola, Brno - Přízřenice 2003, zleva Bob, Marek, Sekáč
Kapela Sobola vznikla na poctivém základě někdejších brněnských skupin Nemanželská šlechta (k sehnání na Totallity sampleru/Black Point), či The Pub (Marek Sobola). Spojením s mladšími muzikanty, kteří do skupiny přinesly modernější a tvrdší postupy, vznikla nepřehlédnutelná hříčka a jedna z nejzajímavějších alternativních skupin brněnského podzemí.
Muzika Kapely Soboly stojí jednoznačně na textech Marka Soboly, ať již se jedná o jeho zhudebněné básně či texty psané přímo na míru. Posazeno do našláplé, poměrně tvrdé i rychlé muziky se nám dostává výsledku který je dalek pohřebních rytmů většiny ándrošovských kapel.
Mimo vlastní hudební tvorbu se členové Kapely Soboly angažují na projektech Spodní proudy, Dno a dalších.
Recenze z tisku:
Kapela Sobola z jihomoravské metropole pokračuje v těh nejlepších tradicích brněnské alternativy. Ostatně jak také jinak, když zpěvák a textař Marek Sobola kdysi býval součástí Nemanželské Šlechty, neprávem nedoceněného klenotu právě této scény... Jeho dnešní parta na svém druhém CD-R albu vládne břitkým, poměrně tvrdým soundem (takhle starší generace alternativního rocku, snad vyjma Dunaje a pražského Švehlíku, nezněla) a neméně syrového, přitom však poetického rázu jsou i texty: "Pozoruji měsíc, je jako koláč, úžasně září, natahuji ruce po něm, chci ho ukrást z černé oblohy/On se jen směje, on se jen chechtá, směje se mi do očí, a když bude chtít, nacpe se mi dohuby, a když bude chtít, nasere mi do huby" Je radost občas natrefit na skupinu, která o tom, co dělá, maximálně přemýšlí, kašle na veškerou (zdánlivou) módnost či progresivitu a její ani trochu jednoduchá, natožpak podbízivá hudba se vám hned tak neoposloucá!
Sobola z jihomoravské metropole pokračuje v těh nejlepších tradicích brněnské alternativy. Ostatně jak také jinak, když zpěvák a textař Marek Sobola kdysi býval součástí Nemanželské Šlechty, neprávem nedoceněného klenotu právě této scény... Jeho dnešní parta na svém druhém CD-R albu vládne břitkým, poměrně tvrdým soundem (takhle starší generace alternativního rocku, snad vyjma Dunaje a pražského Švehlíku, nezněla) a neméně syrového, přitom však poetického rázu jsou i texty: "Pozoruji měsíc, je jako koláč, úžasně září, natahuji ruce po něm, chci ho ukrást z černé oblohy/On se jen směje, on se jen chechtá, směje se mi do očí, a když bude chtít, nacpe se mi dohuby, a když bude chtít, nasere mi do huby" Je radost občas natrefit na skupinu, která o tom, co dělá, maximálně přemýšlí, kašle na veškerou (zdánlivou) módnost či progresivitu a její ani trochu jednoduchá, natožpak podbízivá hudba se vám hned tak neoposloucá!