IDIOT CRUSOE

Idiot Crusoe, Brno - Útěchov 2004, zleva: Homér, Karlos, Žanek

Tisíce chyb vžy omluví jedno velké nadšení
To nám jednou pověděl kamarád, kterého já si obrovsky vážím. Ani nevíte, jakou jsem měl radost, že si i muzikanti uvědomují, že především pocitová stránka věci tvoří v člověku zážitek - a to zážitek kladný či záporný.
IDIOT CRUSOE totuto pocitovou záležitostí bez pochyby je! Jakou, to už musí posoudit každý sám.
Tato partička skvělých človíčků nám všem tuto pohodu servíruje až před rypák. Výborná atmosféra, dobrej chlast, dobrý kouření, a v nemalém ta výborná parta lidiček, kteří se oběví na těchto akcích. Toto všechno je Idiot Crusoe!
Jednoduchá mozaika, dostatečně tvrdá, zahraná, odzpívaná, odrecitovaná, neuhlazená - vždy dle počtu vypitého chlastu, tedy vždy originální! Homérovy texty, Homérova poezie, Homérovo vystoupení na pařácích a vůbec akcích soukromých, či polosoukromých, koncertech všeho druhu, ve spojení s texty Carlose, to je to, co do muziky Idiot Crusoe vnáší - tu přesnou zpověď o tomto "nakurveném světě".
V žádném případě není Idiot Crusoe partička totálně nasranejch lidí. Je to parta lidí, kteří se ještě nezkurvili, a kterým věci dějící se na tomto světě snad ještě nejsou lhostejné. Písní o lásce, o tom, jak se prochízet rájem, o botech - tuším že to byly tenisky, a jiných pičovin už bylo přece jenom do hlav nacpaných AŽ AŽ. Koneckonců, vždyť je v té naší oficiální hudební kultuře samá hůlka.
Samozřejmě to má taky velice kladné stránky.
Když se vracíme z nějaké akce, nasraní, jeden na druhého, víme že to šlo všechno předvést lépe, že toho chlastu mohlo být při vystoupení taky trošičku méně, tak právě tady nám naše oficiální scéna pomáhá dosti. Když zapnu televizi - Okamžitě Idiotům odpouštím!!!
Takže co říci závěrem tohoto úvodu:
KARLOSI, JERVO, STRAKO, SPOŘÍNKU, JANKU, JARO, PAVLUŠU, HOMÉRE, VORLE...
- nevyserte se na mě.

[Tajemství Homérovy nálady]